Co prokáže chemický rozbor pitné vody


Spolehnout se na to, že nám z kohoutku poteče tekutina, kterou můžeme bezpečně používat jak na pití a vaření, tak i k hygieně a koupání, je naprosto zásadní. Napájíme s ní i domácí zvířata, zaléváme rostliny v květináčích a na zahradě a napouštíme i venkovní bazény.

kapka

Ne každý však využívá veřejné vodovodní trubky, přibližně necelá třetina obyvatel Česka čerpá vodu ze studní. Tam už ovšem nikdo nemůže předem zaručit její nezávadnost. Doporučuje se tedy provádět pravidelné rozbory jejího chemického složení a eliminovat i případná rizika kontaminací bakteriemi .

Analýzu pitné vody ze studny nepodceňujte

Čerpání vody ze studní, ať už na pití a vaření, nebo pro napouštění bazénů a některé užitkové důvody, by mělo obnášet znalost její kvality. Obecně se doporučuje studny čistit jednou za pět až deset let, ovšem rozbor byste měli nechat provádět přibližně každý rok. Její parametry se totiž mohou měnit v krátkém časovém horizontu, způsobují to různé podpovrchové toky, které mohou být zasaženy fekáliemi nebo zemědělskými hnojivy či jiným znečištěním.
Situaci komplikuje fakt, že při změně chemického a bakteriálního složení se nemusí měnit její chuť, a navíc si lidé dlouhodobou konzumací mohou vytvořit tzv. pasivní resistenci. Problémy se pak projeví nejčastěji při oslabené imunitě nebo u malých dětí a seniorů.

šplouchání

Co tím zjistíme

Existují dva druhy rozborů. První je komplexní, vychází zhruba na 10 – 15 tisíc korun, ovšem pro běžné užití v domácnostech postačí zkrácená verze. Ta je cenově přijatelná, přibližně kolem 1200 Kč. V příslušné laboratoři, se kterou si smluvíte termín provádění zkoušky, obdržíte sterilní nádobku a návod, jak vzorek odebrat, v některých laboratořích je zavedenou praxí vysílat do terénu své vlastní profesionály. Výsledky se dozvíte za několik dní, přičemž se zjišťuje přítomnost patogenních bakterií při 22 stupních a při 36 stupních Celsia, obsah dusičnanů a dusitanů, volného chlóru, amoniaku, hliníku, železa, příp. vápníku a hořčíku (minerální tvrdost). Dále se hodnotí barva, chuť, zakalení, pH a elektrická vodivost.